12. kapitola - Podle rad

5. ledna 2008 v 11:06 | Lucinka256 |  Povídka "I já mám city" (FF)
Tak, je tu dvanáctá a zároveň předposlední kapitola. Asi jsem ji mohla napsat líp, ale určitě taky hůř. Není mi zrovna dvakrát dobře, asi na mě zase něcoleze. :( A mimoto jsem přislíbila, že obě zbývající kapitoly přidám do konce týdne, takže ji sem dávám už teď.
Snad se bude líbit.:)
Epilog přidám zítra (snad).

12. kapitola - Podle rad
Sněžilo stále, bez ustání. Jeden by si mohl myslet, že nebesa po čase přestane bavit znovu a znovu přikrývat krajinu sněhovou pokrývkou, ale nebylo tomu tak. S každým dnem se k zemi snesly další sněhové vločky a s každým dnem Lenku lákaly ven více a více...
Osamoceně se procházela pozemky, které zářily čistotou a bělobou. Nikde žádná stopa temnoty nebo strachu. Nikde žádné předurčení toho, co mělo brzo potkat celý svět.
Se zavřenýma očima se nadechla, aby tak mohla pocítit vůni toho klidu ještě intenzivněji. Na víčka jí spadlo několik sněhových hvězdiček, po chvíli roztály vlivem Lenčiny tělesné teploty a jako malé slzy se sklouzly až na její krk.
A přitom neměla jediné pomyšlení na pláč. Už dávno ne...
Od doby, co Ilone zemřela, začalo být všechno jinak.
Konečně si našla čas na vše, co měla ráda. Na osamocené procházky, na čtení zajímavých knih, na novou BA... A už se ani v nejmenším netrápila tím, že všechno tohle podniká na úkor učení. Musela přehodnotit vše, co ovlivňovalo její život a proto si nedělala starosti se svým prospěchem. ten nebyl důležitý.
Měla ráda sníh, milovala zimu. Tak proč se nejít projít ven?
Po několika minutách došla až k jezeru, které v tom mrazu dočista zamrzlo. Dokonce i lavička, na kterou v létě ráda sedávala, byla nyní schovaná pod hromadou sněhu. Ale to jí nevadilo, vytáhla hůlku, bez váhání ji očistila a posadila se na ni.
***
"Ginny, můžu s tebou mluvit?"
Právě končila schůzka novodobé Brumbálovy Armády s jednoduchým krycím názvem "klub". Jen devět lidí se nakonec odhodlalo Harrymu pomoci při zabíjení mocného lorda Voldemorta a proto odcházeli všichni najednou.
Ginny protáhla obličej stejným překvapením, jako někdy v minulosti Lenka, když ji tehdy oslovila. "Samozřejmě," souhlasila bez rozmýšlení.
Odešly spolu za ten samý roh jako o pár týdnů dříve.
"Jenom jsem chtěla říct… Promiň…" oslovila ji Lenka potichu.
"Ach, Lenko," usmála se Ginny a objala ji, "Nejsme my obě pitomý?"
Jsme, zašeptala si Lenka v duchu…
***
Seděla tu už nějakou chvíli, když si všimla, že směrem od Bradavic k ní se přibližuje nějaká malá černá tečka. Tečka postupně rostla a rostla, až se ukázalo, že to je Neville.
Zase se cítila nervózně a velmi nejistě. Jak se k ní přibližoval, byla si čím dál tím více jistá, že ji taky pozoruje. Chtě nechtě se však musela usmívat.
Stál před ní a tvářil se úplně stejně jako ona. Tak nějak nerozhodně.
"Můžu si přisednout?" zeptal se jen o pár vteřin později.
Lenku jeho otázka překvapila, vždyť něco takového nečekala, po tom jejich posledním vzájemném rozhovoru. Rozhodla se ale na sobě nedat nic znát. "Jasně," odpověděla mu téměř okamžitě a ochotně se na lavičce posunula stranou o necelou jednu stopu, aby se vedle ní Neville vešel.
"To, co se stalo Ilone… Mrzí mě to," hlesl Neville, dosedajíc na lavičku. Řekl to tak rychle, jako už by to chtěl mít za sebou, jako by jemu samotnému tohle téma nebylo zrovna dvakrát po chuti.
Lenka potichu přikývla a mimoděk se otřásla. Byl jí tak blízko. Stačilo se trochu natáhnou a…
"Víš… Ten den, co umřela," třásl se mu nerozhodně hlas, "přišla za mnou, že se mnou musí nutně mluvit."
Lenka se na něj otočila. To snad ani není možné, napadlo ji. Měla jsem dojem, že jsem byla jediná, s kým tehdy mluvila tak vážně…
"Opravdu?" zeptala se ho, aby se mohla ujistit. "A co ti říkala?"
Neville svěsil hlavu. "Říkala toho strašně moc. Spoustu, spoustu věcí," otřásl se při vzpomínání, "A všechny pravdivé."
"Můžu se zeptat, co ti řekla?" otázala se ho Lenka poněkud odvážně vzhledem k tomu, že by na ni vlastně měl být naštvaný.
"Většinou o byly věci, které zněly příliš osobně, než abych ti je tu vykládal…" Neville sklopil hlavu a Lenka ho ochotně následovala. Cítila se čím dál více nesvá. Předstírat, že ji zajímají tmavé šlápoty na zemi, to ještě nikdy nemusela.
Zaslechla však ještě pár slov, které ji překvapily. "Mluvila taky o tobě," řekl Neville. Kdo ví proč v tu chvíli zněla Lence ta slova velmi krásně. Tajemně, ale zároveň příslibně.
Vyslovila první, co jí padlo na jazyk. "A co ti řekla?" Nemohla už déle vydržet hypnotizovat zasněženou zem a tak se pohledem obrátila k Nevillovi. Neodradila ji ani skutečnost, že také on se v tu chvíli otočil k ní a vpíjí se svýma hnědýma očima do těch jejích.
Byl to tak krásný pohled. Zas se ztrácela v jejich čokoládové hnědi. Jako by se do ni nořila hlouběji a hlouběji s každým svým nádechem a výdechem. Měla pocit, že se topí, že jí za chvilku dojdou síly a ona mu propadne navždycky.
A bylo to milé, cítit, že tentokrát už nemže svou nejistotu svalit na nervozitu. Kdyby stála, dozajista by se jí podlomila kolena. Musel by ji pak z té země sbírat…
Ilone měla pravdu. Naprostou pravdu, pomyslela si v tu chvíli.
"Řekla mi, abych to nevzdával," přiznal se. A ve vzduchu bylo cítit, jak moc se mu ulevilo, když to konečně řekl.
Svět jako by ztichl, jako by se najednou příroda zastavila, jenom aby je mohla poslouchat.
"A tys to vzdal?" zeptala se vyzývavě, téměř útočně. Za normálních okolností by se nepoznávala… Jenže teď ano. Teď už bylo všechno jinak.
Usmál se a zavrtěl hlavou. "Ne." odpověděl stručně, ale velmi výstižně.
Lenka už dávno věděla, proč jí tohle jeho jediné, krátké slovo znělo tak sladce. Už dávno to věděla.
A pak se jejich hlavy sblížily…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristy Kristy | 5. ledna 2008 v 15:33 | Reagovat

Tak první co bych ti chtěla říct: Jsem ráda, že to, že Lenka skončí s Nevillem, jsi nezměnila.

Dále, co se týče překlepů, žádných jsem si snad ani nevšimla, jenom jsi tam někde měla novou větu s malým písmenem.

Nový jednoduchý název "Klub"? Myslím, že velmi jednoduchý, možná až příliš na můj vkus :-)

Ovšem zarazilo mě jedno slovní spojení: cosi bylo "krásné, ale příslibné"... Už nevím, co to bylo, ale říkala jsem si, že jsem to asi špatně pochopila nebo tam má být "a". Jestliže se pletu, omluv, prosím, moje omezené chápání.

Jinak se moooc těším na epilog, ale zároveň netěším. Nevím, jak bez týhle povídky dokážu žít :-) Nechystáš se napsat něco dalšího podobnýho?

Kristy

P.S.: Vím, že se to vůbec nehodí, ale prozradíš nám nakonec svůj původní plán? :-)

2 Lucinka256 Lucinka256 | 5. ledna 2008 v 16:23 | Reagovat

Úplně nejdřív děkuju za komentář a pokusím se nějak stručně odpovědět.:)

Určitě se tam pokusím najít a opravit tu větu, kde jsi našla malé písmeno. Neměla jsem tam "krásně, ale příslibně" ale "tajemně, ale zároveň příslibně", což asi dává trochu větší smysl.  Teda alespoň já to chápu tak, že když je něco tajemné, tak to nemůže být i příslibné a proto tam je to ale.:) Doufám, že jsem to teď ještě víc nezamotala.:)

Lenka s Nevillem prostě skončit museli, tak jsem to plánovala odjakživa a prostě mě ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Takže tak.:)

Epilog přidám hned zítra. Jsem ráda, že se ti moje povídka tolik líbí, ale potom už asi nic podobného nenapíšu. Tohle je na můj vkus až moc romantická povídka a ty já prostě píšu nerada.:) Plánovala jsem k povídce napsat jednu nebo dvě jednorázovky, který by trošku dovysvětlovaly nedovysvětlené, ale ještě nevím.:) Chystám se ale napsat jinou povídku o podobně neobvyklé postavě, jakou je Lenka, tak uvidíme.:)

Mimochodem - původní plán samozřejmě taky prozradím, až přidám epilog, napíšu k povídce něco málo závěrem.:))

Lucinka256

3 Lily of the valley Lily of the valley | Web | 5. ledna 2008 v 18:15 | Reagovat

No ne, Lucko... Je tam spousta těch nádhernejch momentů, kdy, kdyby tě někdo zavolal, prostě neodpovíš... A epilog? Sakra, už??? :-)

Jinak, délka je u tebe trochu zvláštní... Dost krátký. Ale to nev adí, pokud bude epilog na deset stránek:-D

Aaa... Co ještě říct? Prostě nádhera... A těšim se na tu další povídku...

4 Lucinka256 Lucinka256 | 5. ledna 2008 v 18:34 | Reagovat

Dost krátký? Epilog bude ještě kratší, tím tě můžu ujistit.. :-D Rozhodla jsem se zestručnit.. :-D

Jsem ráda, že se ti to líbilo... Až ode mě příště začneš něco číst, dej mi vědět a já tě začnu prozvánět. Pak otestujeme, jestli bys vnímala nebo né. :-D

Ta další ale bdue až za dlouho... :-D

5 Kristy Kristy | 6. ledna 2008 v 15:10 | Reagovat

jejky, promiň, u toho "tajemně, ale příslibně" jsem se asi překoukla :-)

6 Odette Odette | 6. ledna 2008 v 15:57 | Reagovat

Jééééé...i když sem starej škarohlíd a tu Lunu vedle toho Harryho aspoň na chvíli CHCI:D musim uznat, že tahle povídka je vážně krásná. Neville a Luna se k sobě sice hodí, ale J.K. v sedmičce naznačuje něco mezi Deanem a Lunou:D jinak si taky myslim, že Luna může Harryho ze všech holek v knihách nejlíp pochopit....njn, však já se v tý svý povídce vyřádim:D a teď jdu na epilog ;)

7 Lucinka256 Lucinka256 | 6. ledna 2008 v 16:42 | Reagovat

Kristy: To nevadí, taky se mi tohle stává. :)

Odette: Mně se teda Dean k Luně nehodí, oni jsou rozdílný jako den a noc. :) To podle Rowlingová trochu nevychytala:) Ohledně Harryho máš ale pravdu určitě. Ani Ginny by ho nemohla pochopit líp, jenže to by taky Harry musel chtít chápat Lunu a na to on je moc tupej. :-D Já ho prostě nemám ráda a nemám a nemám. :-DJeštěže už povídka končí, jinak bys mě tu tak zblbla, že by Lenka nakonec skončila s Harrym a narodila by se jim spousta Potterátěk. :-D

A opět děkuju.:)

8 Odette Odette | 15. ledna 2008 v 17:12 | Reagovat

:D no tak to by byl drsnej závěr:D ale hele, já Harryho taky nemám ráda, podle mě je to strašnej cholera:D ale tak k tý se hodí Luně....každej mají svoje trápení a nějakej ten "kříž". Luna by podle mě Harryho mohla utěšit a umírnit a on by ji zase přivedl do reality a staral by se o ni(to je ten jeho "ochranářskej" instinkt:)

9 Lucinka256 Lucinka256 | 24. ledna 2008 v 17:22 | Reagovat

Já jsem teda, až po roce si všimnu, žes sem něco napsala. Ok, tak jen po pár dnech, ale stejně je to hodně, vzhledem k tomu, že tohle je můj blog. :)

Nj, oni by se k sobě možná hodili... Ale stejně tak i s Nevillem, kterej je na tom taky hodně podobně. A Neville mi k ní sedne víc. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama